Damian I.

5. dubna 2014 v 13:42 | Ady Neko |  Blood brothers
1. část Damiana....nechejte si líbit
Pzn. Povídky "blood brothers" na sebe navazují ;)
Crossovi mají nezvaného hosta ,který už podruhé dostal zálusk na Erika.To však Damian nehodlá dovolit......

Hřebec černý jako noc se vzepjal na zadních a divoce zařehtal.Jeho jezdec mu uvolnil otěže a seskočil z něj.Kůň se na něj podíval zvědavýma očima, jakoby čekal co mu jeho pán přikáže.Muž s úsměvem pohladil svého hřebce po hlavě.
"Běž ,cestu znáš"Kůň si odfrknul ,žďuchl do muže hlavou ,pak se ale otočil a vydal se klusem pryč.Muž jen pobaveně zavrtěl hlavou a svůj pohled stočil k mohutné černé bráně chránící tohle sídlo před nezvanými hosty.On sice zván nebyl ,ale věděl že ho zdejší páni sídla neodmítnou,proto jen prošel branou a zamířil si to úhledně srovnanou cestičkou k mohutným dvoukřídlým dveřím ,za kterými se schovávaly útroby domu.Otevřel dveře a prošel chodbou.Zatím na nikoho nenarazil, ale věděl že to se brzy změní.Pokračoval tedy dál v cestě.Až u schodů ,které vedly nahoru do dalšího podlaží se zastavil a na svých rtech vykouzlil úšklebek.
"Už je to docela dlouho….Fabiane"A otočil se směrem k těm schodům na kterých stál mladý černovlasý muž.
"Buď pozdraven Luko….rád tě znovu vidím příteli"Usmál se pán domu a sešel po schodech dolů ,aby se mohl s mužem obejmout.
"Nečekaná návštěva…poslala tě rada ,nebo jsi přišel jen tak sám od sebe?"Pozvedl Fabian obočí.Luka se na něj kriticky podíval.
"To nemůžu jen tak navštívit starého přítele ,aniž by mě hned podezříval že dělám poslíčka radě?"Mimicky se zamračil ,ale jeho oči zračily pobavení.Fabian se jen usmál a zavrtěl hlavou.
"Jistě že ne…pojď…zvu tě na večeři když už jsi tady"
……
"A tví bratři?"Usmál se Luka a zakroužil zbytkem vína ve sklenici.Jen oni dva seděli v obrovské jídelně a věnovali se výběrovým vínům.
"Za chvíli přijdou….a máme tu navíc trvalého hosta, je to člověk a je pod naší ochranou"Podíval se na Luku trošku zamračeně.Ten pozvedl obočí a položil sklenku na stůl.
"Člověk a trvalý host?Kdopak ho přijal za partnera?"
"Lucian"
"Ah…tak Lucian..tak to vám přeju"Usmál se Luka ale vůbec to nebylo upřímné.Fabian se jen zamračil protože to poznal.Dveře se otevřely a do jídelny vstoupil zbytek obyvatel domu tj. nemladší bratr Jullian,po něm Lucian s Erikem a jako poslední Damian.Všichni se zarazili když uviděli u stolu Luku.Hlavně Erik když mu hlavou proběhla vzpomínka.Ucouvnul.
"Co se děje?"Zeptal se Lucian když zpozoroval to náhlé zaváhání.
"Ten muž s mi nelíbí…kdo je to?"Zakňučel Erik tiše.Ano určitě to byl on…ten který se ho pokusil zabít ,ale nakonec to skončilo šťastně…proto to nechtěl hrotit.Protože díky němu je teď s Lucianem a to za to stojí….
Ale dříve než mu stihl Lucian odpovědět vstal Luka od svého místa a usmál se.
"Rád vás vidím…Lucyane,Julliane,Damiane…a tebe rád poznávám…jsem Luka Von Baran…"Přišel k Erikovi blíž a nabídl mu ruku.Erik ji s ostražitostí přijal.
"Jsem Erik"Luka přihmouřil oči ,aby skryl ten hladový záblesk v nich, přesto Lucianovi neušel a prudce ho chytil za zápěstí až se Erik lekl a ustoupil.
"Jen malinkou záminku Luko….urvu ti hlavu,bez varování…"Luka se znovu usmál.
"A dokážeš to Luciane?"Snažil se mladšího upíra vyprovokovat,ale zasáhl jim do toho Fabian.
"A dost!Žádné rozepře jasné?A Luko….jsi možná rodinný přítel ,ale jestli zkřivíš Erikovi na hlavě jediný vlásek ….. Lucian má plné právo tě zabít a věř že mi mu bránit nebudeme…"Zavrčel Fabian a oba upíři od sebe odstoupili.
"Co tak vztekle Fabiane? Nic v plánu nemám.Jsem jen host nikoli nepřítel"Usmál se Luka a sedl si zpátky na židli.Taková škoda Fabiane že ty tomu nebudeš schopný zabránit…
V klidu povečeřeli a všichni se vypravili do svých pokojů ,jen Luka se vypařil do knihovny ,kde chtěl strávit čas potřebný k tomu aby všichni usnuli.Když uběhlo několik hodin ,odložil rozečtenou knihu a vydal se směrem k Lucianově pokoji.Potichu vešel a zálibně se podíval na pár ležící na posteli.Oba spali.Luciana neměl rád….možná ho tímhle konečně přesvědčí že na něj nemá….
Jeho ruka byla zastavena a Luka sebou trhnul.Jestli je to Fabian ,má problém, on jako jediný má dost síly i zkušeností ,aby ho mohl nedej bože zabít.Navíc je jeho chráněncem, všechny ty znalosti má od něj….
"Nech je být Luko…"Luka se zarazil a zatvářil se překvapeně.Že by?
"A proč bych měl?Jsem silnější než vy oba…násilím mě nedonutíš.."
"To vím ale nabízím ti výměnu" Stisk se vytratil a Luka se otočil na rudovlasého upíra co za ním stál.
"Poslouchám…"
"Já výměnou za Erika….cokoliv co si chtěl dělat s ním ,můžeš dělat se mnou"Podíval se mu Damian hrdě do očí.Luka se ušklíbnul a přišel k němu blíž.
"A co ti dává tu jistotu že tvou nabídku přijmu?"Podíval se mu do smaragdových očí.
"Chceš mě už dlouho…tedy alespoň moje tělo…vím to od té chvíle když jsme se poprvé potkali na plese"Luku ta jeho přesvědčenost v hlase zaskočila.To je opravdu tak čitelný? Ano Damian se mu líbil od první chvíle…takže proč nevyužít šance která se mu teď nabízí?
"Dobrá ale přesuneme se ke mně do pokoje….nechci vzbudit nechtěnou pozornost"Ušklíbnul se Luka ,chytil Damiana hrubě za paži a přemístil se k sobě do pokoje, kde s ním třísknul o stěnu.
"Jen poslední otázka…"Zašeptal mu svůdně do ucha.
"Proč to pro toho kluka podstupuješ?Je to jen člověk"
"Mýlíš se…jen tak obyčejný člověk to není…je to partner Luciana a protože ten už trpěl dost ,nechci ho vidět trpět znovu!"Luka se usmál a sjel rty k jeho krku, kde se bez rozpaků zakousnul.Damian ze sebe vydal přidušený sten a zavřel křečovitě oči.Neu-sínej….ale bylo pozdě, vědomí ho opouštělo stejně rychle jako krev.A pak už jen tma…

Damian se rychle posadil a sáhnul si na krk.Kousanec měl sice zhojený ,ale stále ho cítil.
"Ale ne!"Vytřeštil oči.Nabídl se mu výmněnou za Erika a dost pochyboval ,že se z něj chtěl jen napít a on odpadnul!To znamená že Luka nemusí dohodu dodržet! Damian rychlevyletěl z lůžka a jal se Luku hledat.Našel ho v knihovně ,kde si dočítal titul ze včerejška.
"Co jsi udělal Erikovi??!"Zasyčel na něj a přirazil ho do křesla.Luka se jen usmál a odložil knihu.
"Tolik ti na něm záleží? To jsi měl včera vydržet.." Damian zblednul jak křída.
"Co jsi mu-"Zlomil se mu hlas.Luka se jen pousmál a pohladil ho po vlasech.Nečekal že to Damiana tak vyvede z míry ,ale zoufalé oči mluvily o opaku.
"Šššš…nic jsem mu neudělal ano? Je živý a zdravý.."Zašeptal mu do ucha a rukou ho začal hladit po zádech ,aby ho utěšil.Damian zhluboka vydechl.
"Děkuju…"Zašeptal.
"Ještě neděkuj…ten včerejšek si brzy vynahradím….s tím počítej…a nenechám tě jen tak jít"Ukradl si Luka jeden vášnivý polibek a odstrčil ho od sebe.Pak se zvedl a odešel.Damian si sáhnul na rty.
Je to jen povinnost…tak proč…proč se cítí…takhle?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Misha Misha | E-mail | Web | 21. dubna 2014 v 21:32 | Reagovat

promiň, že jsem si to nepřečetla dřív...super to bylo...těším na pokračování :-)

2 Ady-chan Ady-chan | 22. dubna 2014 v 19:40 | Reagovat

[1]: Děkujuuuu :3

3 Karin Karin | 18. listopadu 2017 v 16:09 | Reagovat

Jdu honem číst druhý díl.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama