Lucyan I.

19. ledna 2014 v 11:58 | Ady Neko |  Blood brothers
Lucyan a on....


Blood brothers I.
Lucyan
Před bránou rozlehlého ,strašidelného sídla stál blonďatý chlapec ,celý promoklý.Poplašeně se rozhlížel ,jestli nespatří nějakou živou duši ,co by mu v tomto nečase otevřela, avšak nikde nikdo.Najednou se však brána se skřípotem otevřela dokořán.Chlapec sebou cuknul a vyděšeně ustoupil, pak si ale dodal odvahy a pomalu vstoupil.Namířil si to ke dveřím toho strašidelného domu ,který byl široko daleko jediným obydlím.Ztratil se….je to ale nešika co?
Zaklepal klepadlem o dveře.Nic se však neozvalo.Až po chvíli se dveře ,stejně tak jako brána samovolně otevřely.Vyděsilo ho to, ale stejně vešel dovnitř.V chodbě složil své kufry a rozhlédl se kolem sebe.
"Haló?"Zavolal do útrob domu ,nikdo se však neozval.
"To je divné"Řekl si spíše šeptem pro sebe a vydal se po schodech nahoru.Tiše nakukoval do pokojů, jestli nenajde majitele domu ,ale nikoho nenašel ,až v jednom pokoji….
Na pohovce tam ležel nádherný blonďatý muž.Měl zavřené oči ,tak se chlapec přikradl blíž.Zlehka se dotknul jeho ruky.Ucukl.Byla studená.
"P-Pane?"Zašeptal a položil mu hlavu na hruď.Strnul leknutím.Neslyšel srdce.Poplašeně zacouval směrem ke dveřím, když tu ale zády narazil do pevné hrudi.
"Ale,ale jídlo nám sem dobrovolně nechodí…"Chlapec se prudce otočil na rudovlasého muže co pevně svíral jeho zápěstí.
"…že bráško?"Chlapec pootočil hlavou a viděl jak se ten blonďatý zvedá z lůžka.
"To máš pravdu Damiane"Promluvil a jeho oči se imaginárně zakously do chlapcova těla.
"C-co jste zač?Pu-Pusťte mě!"Cukal sebou.
"Nefňukej.."Přirazil ho rudovlasý ke zdi a ukázal mu své špičáky v úšklebku.Pak se zhluboka nadechnul.
"Úplně cítím tvou krev ,jak to koluje v žilách….nádherný pocit"Usmál se zle a sklonil se k mladíčkově krku-avšak né k tepně-zakousl se.Chlapec vytřeštil oči a cuknul sebou.To už se k němu z druhé strany nakláněl i ten druhý z bratrů a zakousl se také.Chlapci se zatmělo před očima, ale ještě ucítil další kousnutí na zápěstí.Najednou se mu chtělo strašně moc spát, oči se mu samovolně zavíraly.Jeho tělo obepínal chlad.Ještě chvilku…jen…
Najednou byl vytržen z klešťového sevření.Téměř se mu podlomila kolena ,ale dotyčný zachránce mu nedovolil spadnout.
"Styďte se bratři!Chováte se jako zvířata!Jsem vámi znechucen…"Ozval se hřmotný mužský hlas.Všichni mladíci pokorně ,skoro až studně sklonily hlavy.
"Už to bude v pořádku…neboj se…nikdo ti tu neublíží…"Zbytek už chlapec neregistroval, protože omdlel.

Když se probral ležel na měkké pohovce v pokoji ponořeném do šera.
"Už jsi se probral…"Ozval se hlas.Chlapec rychle otočil hlavou na tmavovlasého muže, který seděl na okraji pohovky.Chlapec začal zoufale couvat pryč ,ale muž ho chytil za zápěstí
"P-Prosím…n-nechte mě.."Zafňukal bezradně.
"Neboj se.Neublížím ti…a prosím tě za odpuštění za mé bratry.Usmál se na něj muž vlídně.
"Co jste zač?"Zašeptal chlapec.Cítil že tomu muži může věřit.Jeho aura byla vlídná a pokojná.
"Jsme upíři"Řekl muž a podíval se mu do očí.Chlapec zbledl.
"Neboj …. Upírem ses nestal"Usmál se muž a chlapec si oddechnul.
"Jak se jmenuješ?"
"Erik"Pípnul blonďáček.
"Já jsem Fabian, nejstarší bratr.Ten blonďák je moje o pár minut mladší dvojče Lucyan, rudovlasý je náš mladší bratr Damian a ten kterého jsi asi neviděl je Jullian"Představil je.
"Aha.."
"Opravdu moc se za ně omlouvám, víš už strašně dlouho jsme neměli lidskou krev"
"Vy taky?"Vyjekl Erik.
"Prosím nevykej mi …a ne ,ani já neměl"
"Ale v-….ty se udržíš"Poznamenal Erik tiše.
"Popravdě je to tím ,že jsem nejstarší .Lucyan by to také zvládal ,ale ten na nějaké sebeovládání kašle..ti nejmladší to ještě neumí plně kontrolovat.Neboj se, dokud budeš se mnou o nic se nepokusí.Pokud tu chceš zůstat …měl bych ti asi ukázat pokoj pro hosty ne?"Usmál se Fabian a zvedl se.Počkal ,jestli ho Erik bude následovat.Ten se nejistě postavil a šel za ním.
Fabian ho zavedl do nádherné ,veliké ložnice.
"Nádhera"Zamumlal Erik.
"Pokud tu zůstaneš je tvůj a teď mě omluv ,mám ještě něco na práci"A najednou byl pryč.Erik si sednul na postel.Byla příjemně měkká…tak překrásně měkká….než se nadál už ležel a toulal se v krajině snů.
Když se probral ,vstal a šel do koupelny co byla v další místnosti ,přilehlé k pokoji.Shodil ze sebe oblečení a stoupnul si pod sprchu.Když se osprchoval ,vklouznul do županu co našel v šatníku.Jakmile vešel zpět do pokoje ucítil horký dech na svém krku ,vyděšeně sebou cuknul.
"C-co"
"Přišel jsem se omluvit a představit se, jsem Damian"Erik se otočil na rudovlasého mladíka.
"Prosím neboj se….předtím jsem se nechal strhnout ,už se to nestane ,slibuji….už se ti to zahojilo ,že?"V očích měl obrovskou prosbu.
"J-Jo už jo…"Usmál se Erik nervózně.
"Myslím že se za tebou staví i Jullian ,tak ho to hodně mrzí"Řekl Damian a najenou byl pryč.Erik se rozhlédl ,jestli ho někde neuvidí.Neuviděl.Zakroutil pobaveně hlavou.Tak na tohle si nezvykne.Shodil ze sebe župan a převlékl se do čistého oblečení.Šel si prohlédnout zbytek sídla.Avšak narazil na někoho ,na koho neměl.Na Lucyana.
"O-Omlouvám se ..já jen-"Zakoktal se a narazil zády do zdi ,když se Lucyan objevil znenadání před ním.
"Už jsi měl být pryč…to opravdu tak moc toužíš zemřít?"Chytil ho a natočil si jeho hlavu na bok.Erik se zmohl jen na bolestný vzlyk ,když se Lucyan zakousnul.Cítil jak mu vlastní krev stéká po krku, pocítil strašnou slabost.Lucyan se od něj odtáhnul a olíznul si zkrvavené rty.
"Zůstaneš tu a nezbavíš se mně"Zašeptal mu děsivě do ucha a pak se prostě vypařil.Erik se svezl podél stěny dolů a zatmělo se mu.
Když přišel k sobě, automaticky si ihned sáhnul na krk ,kde nahmatal dva stroupky.Zamračil se a s pomocí stěny vstal, ale jakmile se rozhlédnul, zatmělo se mu před očima a podlomila se mu kolena.Před pádem ho ale zachránily drobné a jemné ruce.
"K-Kdo-"Zakoktal se Erik.
"Jmenuji se Jullian…pojď pomůžu ti do pokoje"Podepřel ho mladík a odvedl ho do pokoje.Erik si sednul na postel a zadíval se na mladíka.Nejmladšího bratra, Julliana.
"Já tě chci požádat o odpuštění, za svůj hlad"Sklonil rezavovlásek pokorně hlavu.
"V pořádku ,byl za mnou i Damian..Fabian mi vysvětlil ,že s tím stále máte problémy, nezlobím se na vás je to odpuštěno"Řekl Erik.Jullian k němu zvednul smutný pohled ,který se projasnil.
"Děkuji ti"A byl pryč.Erik si lehnul a jelikož ho bolela hlava ,raději se poddal spánku ,který na něj přišel.
Probudil jej až lehký stisk pod krkem ,který se změnil v drtivý.Erik vytřeštil oči a zalapal po dechu.
"Já tě varoval"Ozval se děsivý šepot a Erik znovu pocítil jak mu upíří zuby projíždějí nedávno zhojenou kůži.Do očí se mu vlily slzy.Když se Lucyan dosytosti napil, odtáhl se a prostě odešel,aniž by se o Erika nějak jinak zajímal.Erik nějak doklopýtal do koupelny a dostal se z oblečení .Pustil na sebe vodu ,aby smyla krev.
"Proč tady zůstávám?"Ptal se sám sebe.
"Dal mi jasně najevo, že mě zabije,pokud zůstanu…ale…já nemám kam jinam-"Tok jeho myšlenek přerušil hlas Damiana.
"Hej…jdeme večeřet ,Fabian řekl ať tě přivedu"Erik si vybavil tu večeři zcela jasně.On byl hlavní chod.Damian se zarazil , když viděl jak Erik zblednul , pak to ale pochopil a rozesmál se.
"Neboj, bude se podávat normální jídlo, tebe se nikdo nedotkne"Ujistil ho.Erik si odkašlal.
"A jo promiň…nechtěl jsem tě šmírovat"Pochopil Damian a vyšel z koupelny.Erik zrudl a vylezl ze sprchy, osušil se a navlékl si oblečení.Za dveřmi ho čekal Damian ,který ho odvedl do jídelny, kde už seděli všichni ostatní.Pozdravili ho, kromě Lucyana ,který ho propaloval pohledem.
"Jsem rád ,že jsi naše pozvání přijal Eriku"Usmál se Fabian ,který seděl v čele stolu ,jako nejstarší.Erik kývnul hlavou a posadil se na volnou židli.Jullian mu donesl večeři.
"Promiň jestli to nebude dobré, většinou nevaříme"Usmál se Damian a sám si lokl červeného vína.
Erik se dal do jídla.Nepamatoval si ,že by kdy jedl něco tak dobrého .Za chvíli jídlo z talíře zmizelo.Bratři Erika jen pobaveně sledovali.
"Bylo to skvělé"Pochválil jim.Usmáli se.
"Díky"Pronesli unioso ,kromě Lucyana ,který se do hovoru nijak nezapojoval.
"Vypadáš unaveně ,půjdeš si lehnout?"Všiml si Damian.
"Asi ano"Přisvědčil Erik a zvednul se s poděkováním za večeři.Damian se nabídl ,že ho doprovodí ,ale Erik s dalším díky odmítl.Do pokoje trefil i sám.Ulehnul do postele ,zavřel oči a přemýšlel ,že to tady není zase tak špatné…
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Misha Misha | E-mail | Web | 21. ledna 2014 v 15:50 | Reagovat

super...hned jdu na pokráčko...fakt žeru povídky s upíry :-)

2 Ady Neko Ady Neko | 21. ledna 2014 v 16:59 | Reagovat

[1]:  Jsem ráda,že se líbí

3 Zuzanka Zuzanka | Web | 21. ledna 2014 v 23:06 | Reagovat

pěkné... jdu na další část... :D

4 Aki-chan Aki-chan | Web | 25. ledna 2014 v 13:06 | Reagovat

veľmi krásni dielik

5 Ady-chan Ady-chan | 25. ledna 2014 v 13:13 | Reagovat

[4]: Kuju

6 Karin Karin | 18. listopadu 2017 v 15:53 | Reagovat

Mám ráda povídky z upíry.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama